Bláznivé veselky aneb Jak jsem (ne)plánovaně skončil s foťákem na svatební výstavě v kině Kosmos v Třinci

Když jsem začínal jako svatební fotograf, netušil jsem, že mě jednoho dne moje cesta zavede až do kina. Ne jako herce (i když někdy hraju roli psychologa, dirigenta i pátrače po ztracených prstýncích), ale jako vystavujícího umělce. A tak jsem měl tu čest představit svůj fotografický soubor BLÁZNIVÉ VESELKY v třineckém Kino Kosmos – místě, kde se běžně promítají filmy, a tentokrát i moje snímky plné emocí, lásky, improvizace a trošky toho svatebního šílenství.

A víte co? Byl to nářez.

🎬 Vernisáž, která se zapsala do paměti

Výstava trvala dva měsíce, na vernisáži se sešlo 70 lidí, a dokonce proběhla hodinová debata na téma svatební fotografie, kterou moderovala skvělá Lucie Šloufová. A za námi? Plátno kina má monstrózních 15x5 metrů. Moje fotky. Ve full HD. V jednu chvíli jsem měl pocit, že se promítá trhák léta – jen místo Avatara tam byli ženich s nevěstou vzhůru nohama nebo bláznicí svatebčané při půlnočním reji “světlušek”.

💛 Přátelé, novomanželé, děti… a já v oblacích

Ale co mě dojalo nejvíc?

Moji novomanželé. Moji kamarádi. Moje rodina.

Přijeli z Prahy, Ostravy, Třince, aby byli u toho. Aby viděli sebe a své bláznivé momenty na velkém plátně, kde se jinak promítají filmoví hrdinové. A najednou – bum. Jsme tam my. Společně.

A já? Totálně dojatý. A zároveň v sedmém nebi.

Dostal jsem podporu od těch nejlepších parťáků – mých dětí Olivera a Stelinky, kteří mě podporovali jako ti nejvěrnější fanoušci. Po přednášce jsem byl na roztrhání – tři hodiny povídání napříč sály, se všemi, kdo přišli. Hlava se mi točila, ale srdce tleskalo. Byl to můj den. A já si ho sakra užil.

⭐ A co dál?

Tohle celé mě nakoplo. Energie, ohlasy, přátelé, rodina, publikum…

V následujících dnech jsem měl ještě několik osobních “VIP” vernisáží – přátelé si mě „uloupili“ jen pro sebe. Šli jsme společně promítat, vzpomínat, smát se. Bylo to srdeční. Bylo to živé. Bylo to moje.

A tenhle výjimečný zážitek nezůstal bez odezvy – Český rozhlas udělal se mnou  rozhovor, a pak přišla Česká televize. ŽIVÉ vysílání. Já, živě…. fúúú to je jízda - povídali jsme si v pořadu “Dobré ráno” o svatbách, o focení, o bláznivých veselekách. Prostě pecka.

Zajímalo je vše - jak se propojuju se se svatebčany, vymýšlím nápady, posouvám hranice toho, co jde a co by možná nemělo, ale by to rozhodně stálo za to. Hledám humor, kouzlo okamžiku, nečekanou absurditu, lidskost. Fotím lásku, co se směje i brečí zároveň.

A když to celé do sebe zapadne, vzniknou fotografie, které mají duši.

📸 A teď ty!

Tohle celé mě nakoplo jako svatební dort s extra dávkou kofeinu.

Těším se na další výzvy, další skvělé fotografie, další zamilované (a trochu trhlé) páry, kteří se nebojí jít za hranice běžné svatební fotky.

Takže…

💥 Plánujete svatbu? Chcete vzpomínky, které budou na hraně – smíchu, slz, a někdy i zákonů gravitace?

💥 Nebo chcete jen bláznivý portrét, u kterého babička řekne „to je ale divočina“, a vy se budete smát ještě za deset let?

💥 Ozvěte se. Vemte mě na vaši svatbu. Nebo do vany. Do lesa. Do metra. Kamkoli, kde budete chtít neobyčejné fotky plné života.

Protože kde končí plán, začíná dobrodružství.

A tam někde… čeká ta pravá fotka.